CZ

Naše realita, ve které žijeme, je plná odpadu. Průměrná doba, ve které uznáváme věci za nepotřebné se stále zkracuje. Nenasytný hlad konzumentů je podsouvaný novinkami, které automaticky snižují hodnotu svých předchůdců. Honba za materialismem paradoxně odebírá hodnotu věci. Nahromadění materiálu a informací na její témat nás doprovází na místo, ve kterém hranice slova „neužitečné” zaniká. Jsme schopni opakovaně využít skoro každou surovinu a událost. Jsme schopni odfiltrovat informační šum, který je okolo nás, aby se znovu stal zdrojem měřitelné informace. Zažití tohoto procesu nás mění – snažíme se využít toho, co už jsme ztratili. Navracíme hodnotu věcem, které už jsou nepotřebné. Využíváme odpad k vytváření nových věcí a vyvoláváme nové vztahy – jsme kultůra odpadu. Odpadu, který se neztrácí tehdy, kdy jej vyhazujeme. Čeká někde, pod tenkou vrstvou současnosti, a znovu vychází na povrch.